|
|
Interaction of plants and soil and other factors affecting plant invasiveness
Aldorfová, Anna ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Allan, Eric (oponent) ; Šmilauer, Petr (oponent)
Rostlinné invaze představují významný ekologický a socio-economický problém, studium faktorů podporujících invaze a studium následků invazí je proto jedním z hlavních cílů rostlinné ekologie. Důležité je jak porozumět obecným zákonitostem rostlinných invazí, tak detailně poznat biologii jednotlivých invazních druhů. V této práci jsem se zaměřila na vnitrodruhovou zpětnou vazbu mezi rostlinou a půdou (tzv. plant-soil feedback, dále PSF) jako na jeden z možných mechanismů podmiňujících invazivnost rostlin obecně a na příčiny a následky invaze modelového druhu netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Cíle předkládané disertační práce byly: i) na velkém souboru druhů porovnat PSF mezi invazními a nepůvodními, ale neinvazními druhy rostlin; ii) prozkoumat vztah mezi PSF, dobou od zavlečení nepůvodních druhů a mírou jejich fylogenetické příbuznosti s původní florou; iii) porovnat význam PSF a dalších druhových vlastností pro invazivnost rostlin; iv) porovnat vnitrodruhový PSF invazních a původních dominant; v) vyhodnotit vliv kultivačních podmínek na výsledky PSF pokusů; vi) popsat dynamiku a faktory ovlivňující šíření invazního druhu I. parviflora pomocí sledování jeho přirozeného šíření v několika typech habitatů; vii) zhodnotit vliv I. parviflora na původní vegetaci dubohabrových lesů pomocí...
|
|
|
Zdroje a příčiny šíření nově zavlečených rostlinných druhů
Schmiedlová, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Bakalářská práce je psaná formou literární rešerše a zabývá se faktory, které mají vliv na aktuální globální šíření rostlin do nových oblastí, a jejich případnou invazností v nových oblastech. Cílem je ověřit hypotézu, že jednou z hlavních příčin šíření nových rostlinných druhů (posledních cca 50 let) do nových oblastí by mohla být klimatická změna. V úvodní části práce jsou vysvětleny a přiblíženy základní pojmy (původní versus nepůvodní druh, invazní druh, přechodně zavlečený druh atd.) a uvedeny hlavní faktory, které mají vliv na globální šíření nepůvodních rostlinných druhů. Následuje popis problematiky současných globálních změn, se zaměřením na především klimatickou změnu a na to jaký může mít dopad na šíření rostlinných druhů. Poslední část práce se zaměřuje na nově zavlečené nepůvodní rostlinné druhy a na faktory nejvíce ovlivňující jejich globální šíření, v porovnání s rostlinnými druhy zavlečenými před delší dobou (více než 50 let). Bylo zjištěno, že klimatická změna má vskutku významný vliv na posun areálu rozšíření nově zavlečených rostlinných druhů, a to zejména do extrémních oblastí (vyšší nadmořská výška atd.). Jako ilustrace slouží několik vybraných nepůvodních rostlinných druhů, u kterých byl pozorován posun rozsahu areálů šíření v důsledku klimatické změny. Avšak na globální...
|
|
|
Interaction of plants and soil and other factors affecting plant invasiveness
Aldorfová, Anna
Rostlinné invaze představují významný ekologický a socio-economický problém, studium faktorů podporujících invaze a studium následků invazí je proto jedním z hlavních cílů rostlinné ekologie. Důležité je jak porozumět obecným zákonitostem rostlinných invazí, tak detailně poznat biologii jednotlivých invazních druhů. V této práci jsem se zaměřila na vnitrodruhovou zpětnou vazbu mezi rostlinou a půdou (tzv. plant-soil feedback, dále PSF) jako na jeden z možných mechanismů podmiňujících invazivnost rostlin obecně a na příčiny a následky invaze modelového druhu netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Cíle předkládané disertační práce byly: i) na velkém souboru druhů porovnat PSF mezi invazními a nepůvodními, ale neinvazními druhy rostlin; ii) prozkoumat vztah mezi PSF, dobou od zavlečení nepůvodních druhů a mírou jejich fylogenetické příbuznosti s původní florou; iii) porovnat význam PSF a dalších druhových vlastností pro invazivnost rostlin; iv) porovnat vnitrodruhový PSF invazních a původních dominant; v) vyhodnotit vliv kultivačních podmínek na výsledky PSF pokusů; vi) popsat dynamiku a faktory ovlivňující šíření invazního druhu I. parviflora pomocí sledování jeho přirozeného šíření v několika typech habitatů; vii) zhodnotit vliv I. parviflora na původní vegetaci dubohabrových lesů pomocí...
|
|
|
Interaction of plants and soil and other factors affecting plant invasiveness
Aldorfová, Anna
Rostlinné invaze představují významný ekologický a socio-economický problém, studium faktorů podporujících invaze a studium následků invazí je proto jedním z hlavních cílů rostlinné ekologie. Důležité je jak porozumět obecným zákonitostem rostlinných invazí, tak detailně poznat biologii jednotlivých invazních druhů. V této práci jsem se zaměřila na vnitrodruhovou zpětnou vazbu mezi rostlinou a půdou (tzv. plant-soil feedback, dále PSF) jako na jeden z možných mechanismů podmiňujících invazivnost rostlin obecně a na příčiny a následky invaze modelového druhu netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Cíle předkládané disertační práce byly: i) na velkém souboru druhů porovnat PSF mezi invazními a nepůvodními, ale neinvazními druhy rostlin; ii) prozkoumat vztah mezi PSF, dobou od zavlečení nepůvodních druhů a mírou jejich fylogenetické příbuznosti s původní florou; iii) porovnat význam PSF a dalších druhových vlastností pro invazivnost rostlin; iv) porovnat vnitrodruhový PSF invazních a původních dominant; v) vyhodnotit vliv kultivačních podmínek na výsledky PSF pokusů; vi) popsat dynamiku a faktory ovlivňující šíření invazního druhu I. parviflora pomocí sledování jeho přirozeného šíření v několika typech habitatů; vii) zhodnotit vliv I. parviflora na původní vegetaci dubohabrových lesů pomocí...
|
|
|
Interaction of plants and soil and other factors affecting plant invasiveness
Aldorfová, Anna ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Allan, Eric (oponent) ; Šmilauer, Petr (oponent)
Rostlinné invaze představují významný ekologický a socio-economický problém, studium faktorů podporujících invaze a studium následků invazí je proto jedním z hlavních cílů rostlinné ekologie. Důležité je jak porozumět obecným zákonitostem rostlinných invazí, tak detailně poznat biologii jednotlivých invazních druhů. V této práci jsem se zaměřila na vnitrodruhovou zpětnou vazbu mezi rostlinou a půdou (tzv. plant-soil feedback, dále PSF) jako na jeden z možných mechanismů podmiňujících invazivnost rostlin obecně a na příčiny a následky invaze modelového druhu netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Cíle předkládané disertační práce byly: i) na velkém souboru druhů porovnat PSF mezi invazními a nepůvodními, ale neinvazními druhy rostlin; ii) prozkoumat vztah mezi PSF, dobou od zavlečení nepůvodních druhů a mírou jejich fylogenetické příbuznosti s původní florou; iii) porovnat význam PSF a dalších druhových vlastností pro invazivnost rostlin; iv) porovnat vnitrodruhový PSF invazních a původních dominant; v) vyhodnotit vliv kultivačních podmínek na výsledky PSF pokusů; vi) popsat dynamiku a faktory ovlivňující šíření invazního druhu I. parviflora pomocí sledování jeho přirozeného šíření v několika typech habitatů; vii) zhodnotit vliv I. parviflora na původní vegetaci dubohabrových lesů pomocí...
|
|
|
Monitoring vybraných invazních druhů rostlin v k. ú. obce Římov
PETROVIČOVÁ, Ivana
Práce monitoruje výskyt vybraných nepůvodních druhů listnatých dřevin (Aesculus hippocastanum, Juglans regia, Parthenocissus quinquefolia, Quercus rubra, Symphoricarpos albus, Rhus hirta, Robinia pseudoacacia) na katastrálním území obce Římov. Výsledkem jsou zpracované mapy se záznamem výskytu jednotlivých druhů v lokalitách zájmového území. Sledována byla i početnost druhů (či plocha porostu), výška a fertilita. Nejvíce rozšířeným druhem v této oblasti byl zjištěn druh Robinia pseudoacacia, zaznamenáno bylo i velké šíření druhu Juglans regia.
|
|
|
Význam prosvětlení lesa pro rostlinná společenstva v NP Podyjí
Pusztaiová, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
V této práci se zabývám různými aspekty vlivu vytvoření nových pasek na rostlinná společenstva v NP Podyjí. Zvláštní prostor přitom věnuji světlomilným, chráněným a nepůvodním druhům rostlin, a jejich reakci na nově vzniklé světliny. Oblast NP Podyjí byla velice dlouho a kontinuálně využívaná lidmi. Existuje zde proto celá řada světlomilných rostlinných druhů, vázaných na určitý režim antropogenních disturbancí. Vývoj rostlinných společenstev jsem sledovala pomocí fytocenologických snímků na šesti dvojicích pasek (paseky izolované v lese a paseky propojené s bezlesím), vykácených v letech 2011 a 2012. Zároveň jsem snímkovala i přilehlé zapojené lesy a lesostepi na hraně kaňonu. Během prvního roku po vykácení došlo k výraznému vzrůstu diverzity i pokryvností druhů na pasekách. V dalších letech probíhaly výraznější změny na izolované pasece, u které porostní žebro pravděpodobně zpomalilo kolonizaci novými jedinci. Na pasekách byla diverzita i abundance rostlin výrazně vyšší než v zapojeném lese a lesostepi. Počet ohrožených druhů rostlin byl nejvyšší na lesostepích. Na pasekách bylo zaznamenáno několik unikátních druhů ohrožených rostlin, které nebyly zjištěny v žádném jiném biotopu. Zároveň se však na pasekách vyskytlo signifikantně vyšší množství nepůvodních (včetně invazních) druhů rostlin, než na...
|
|
|
Fyzickogeografické aspekty rozšíření nepůvodních druhů rostlin v CHKO Křivoklátsko
Nováková, Zuzana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Rostlinné invaze se stávají stále diskutovanějším tématem a to především kvůli negativnímu dopadu na globální biodiverzitu. Mají rovněž značný ekonomický dopad a ovlivňují lidské zdraví. Je proto důležité zabývat se introdukcemi rostlinných druhů a jejich rozšířením a nějakým způsobem je kontrolovat. Zmíněná tvrzení platí obzvlášť pro chráněná území, kde bývají často ohroženy vzácné druhy rostlin. V této práci jsou popsány faktory, jež ovlivňují rozšíření nepůvodních druhů rostlin v úrovni rostlinných společenstev, krajiny i velkých území. Pro praktickou část práce bylo jako modelové území vybráno CHKO Křivoklátsko a to především z důvodu podrobného botanického zmapování. Zde byla analyzována nepůvodní flóra z hlediska diverzity, původu a jejího rozšíření. Dále byl hodnocen vliv vybraných faktorů na rozšíření nepůvodních druhů rostlin na Křivoklátsku. Nejsilnějším faktorem je průměrná nadmořská výška. Druhým nejsilnějším faktorem je podíl antropogenních biotopů a středně silným faktorem je diverzita biotopů. Délka vodních toků je slabým prediktorem a délka silnic velmi slabým prediktorem počtu nepůvodních druhů rostlin.
|
host ::
RSS.